.

balada o guinevíře a lancelotovi | ze zaprášeného šuplíku

8. listopadu 2017 v 17:08 | Katlyn |  poems

Název: Balada o Guinevíře a Lancelotovi
Datum sepsání: 18. červen 2015
Každý zná tu zem,
kde král Artuš kdysi vlád,
kde toužilo po něm mnoho žen,
jen jednu však miloval on sám.


Krásná byla náramně,
nikdo rovnat se jí nemohl,
po kolena vlasy tmavé,
úsměv jako diamant zářil.

Miloval jí každý, to se ví,
avšak ona jen ke králi láskou vzplála.
Ale vždy je možnost, že se něco změní,
do života jí vstoupila další láska.

Byla to náhoda?
To ptala se královna sebe sama.
Vždyť ona stále krále milovala,
ale co to mění?

Potkala ho kdysi z jara,
léto po svatbě její,
uklonil se, jak se sluší,
před královnou rytíř stojí.

Královna pamatovala si dobře,
že králi věrná je,
na rytíře usmála se lehce,
vracejíc se do královské kuchyně.

Jestli to láska na první pohled byla,
to již nevím.
Avšak že láska se z toho urodila,
to s jistotou tvrdím.

Mnoho dní o něm snila,
i manžela se zeptala,
kdo že byl ten rytíř mladý,
na kterého přestat myslet nemohla.

Artuš s pýchou odvětil,
že Lancelot je jeho jméno,
že z dávných časů je to přítel
a ten, kterému věří nejvíce.

Lancelot, to jméno,
jak překrásně jí zní.
Sir Lancelot, rytíř,
určitě není stejný jako ostatní.

Nepatří mezi ty namyšlené floutky,
to je jisté,
milý on je, to se ví,
jinak ať se jí na oči neklidí.

Za pár dní potkali se znova,
v chodbě tmavé,
pozdravil ji beze slova,
úklonou hlubokou, jak je to správné.

Mile se usmála
a pokynula, aby vstal.
Ihned učinil, jak chtěla,
snažíc se, aby se neusmíval.

S jistotou vám říci mohu,
že tady oba láskou vzpláli.
Poté se setkávali znovu,
pod rouškou tmy se skrývali.

Jak dlouho to trvalo?
To nepovím vám.
Přes rok to bylo
snad, hádám.

Tak jednou v noci
opět se sešli.
Ale tentokrát
bez prozrazení se neobešli.

Jeden z rytířů
nachomýtl se k tomu,
očím svým nevěřil
a dovolával se bohů.

Avšak králi to neprozradil,
možná bál se hněvu,
Lancelota o tom však zpravil,
aby ho přivedl k rozumu.

Lancelot bojíce se zrady,
že by to prozrazeno mohlo být,
vydává se bez hany
na výpravu něco vydobýt.

Tak to končí,
i když mě to mrzí.
Není, co více říct,
příběh konec musí mít.

Avšak směle přidat mohu,
že královna stále z okna
vyhlíží postavu,
která vyjela časně z rána.

A Lancelot zatím v osamění
něco pro krále hledá,
avšak noci tráví snění
o královně, která na něj čeká.

Nyní je to vše, mí milí,
nic více již říci vám nemohu,
teď jen popřeji vám mnoho štěstí
a ať nepotkáte nějakého pobudu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erin Vampire Rose Erin Vampire Rose | Web | 14. listopadu 2017 v 16:44 | Reagovat

Překrásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.