.

kdopak, že to jsem | 30 days challenge

23. října 2017 v 15:30 | Katlyn |  30 days challenge

DEN PRVNÍ - napiš pár vět o sobě
Jak již jistě víte, na tomto blogu vystupuji pod přezdívkou Katlyn. Tu používám už od doby, kdy jsem začala blogovat pořádněji. Mé pravé jméno je Katka. Příjmení vám však neprozradím. V polovině června jsem oslavila své jednadvacáté narozeniny. Již třetím rokem studuji na filozofické fakultě v Brně, kde díky tomu trávím hromadu času.
Měřím okolo 162 cm, takže se vždy na vše dívám zespoda. Avšak nyní skoro pokaždé nosím nějaké podpatky, takže mám další pět centimetrů k dobru.
A teď k tomu nejduležitějšímu, jaká vlastně jsem. Jsem docela ukecaná, i když na první pohled by se to nemuselo zdát. Popravdě na první pohled působím jako tichý introvert, který sedí sám v koutku. Avšak, jakmile mě někdo více pozná a já se cítím více uvolněně s tou osobou, jsem k nezastavení. Někdy mi příjde, že bych byla schopná vykecat celý svůj životní příběh, pokud by se někdo zeptal. Což mi poněkud kazí tu auru mysteriózna, kterou bych chtěla vyzařovat.
Jsem také docela velký cholerik, avšak se často snažím ten vztek v sobě potlačit, což poslední dobou končí tím, že mě naprosto rozběsní i ta nejmenší maličkost, zvlášť po náročném a únavném dni. Když jsem doma u našich, tak je to nejhorší, jelikož si s sebou dovezu i tu nahromaděnou zlobu z celého týdne. To potom končí hádku i kvůli naprosté kravině.
Jsem také velký snílek a mám velkou fantazii. Pokud můžu, tak si něco čmárám na papír (obzvlášť během přednášek) nebo si v hlavě píšu příběh. Jen mám problém je někdy přenést na papír, aby se pak daly číst.
Většinou se snažím mít dobrou náladu a na všechno se usmívat. Avšak ne vždy se mi to samozřejmě povede. Rozhodně ale nejsem optimista. Spíše jsem takový pesimista, který si častokrát představuje, že se stane to nejhorší.
Ráda kreslím a píši, i když poslední dobou mám s obojím poněkud problém. Ráda vypnu u nějaké hry nebo dobrého filmu či seriálu. Miluji divadlo, hlavně muzikály. Poslouchám všechno možné, takže nikdy nedokážu říci, co je můj oblibený hudební styl či skupina. Mě častokrát zaujme jedna či dvě skladby od nějaké skupiny či zpěváka a ty pak poslouchám do zblbnutí. Samozřejmě taky čtu, i když od maturity již ne tolik, kolik bych chtěla. Prostě na to není čas, nebo spíše ani síla. Avšak, když se do něčeho začtu, nemám problém knížku dočíst i za den či dva.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.