.

jsi pryč | ze zaprášeného šuplíku

28. října 2017 v 8:35 | Katlyn |  poems

Název: Jsi pryč
Datum sepsání: 16. září 2013

S úsměvem na rtech,
vítáš mě ve dveřích,
políbíš mě na rty
a pozveš mě dál.


Vzpomínám na to,
kdy jsi mě oslovil poprvé,
jak jsi mě poprvé políbil v kině
a pak jsi mi řekl: "miluji tě."

Krásné ty časy
dávno jsou pryč,
ty už mě nevidíš,
od srdce mého nemáš klíč.

Byla to láska
nebo jen bláznění?
Nenávist je lidská
a bolest je jen trápení.

Ve škole znova se střetneme,
ty s úsměvem na tváři
a já stále duchem
potácím se na oné pláži.

Na té pláži,
kdy jsme při měsíčku seděli,
však pak jsi mi řekl,
že jsme tady skončili.

"Nenávidím tě!"
jak ráda bych ti řekla,
však pravda to není,
jen jsem se v tobě spletla.

Kde jsou ty časy,
dávno to jsou jen vzpomínky,
do krabice se schovaly
a zatloukly se hřebíky.

Byl to jen chlapec,
jenom kluk,
a já mu podlehla
vstříc tolika muk.

Tak tu jen sedím,
proklínám svět,
jen trpím
a chci se vrátit zpět.

Nespravedlností jsi to nazval,
prý ti to vyčítám,
tak si se hádal
a já ani nedutám.

Rozešly se naše cesty,
nikdy se k tobě nevrátím,
teď jsem sama,
nikdo mi to nevyvrátí.

Ale on to tak nechtěl,
prostě se tak stalo
a moje velké srdce
to snad už překonalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camilla Camilla | Web | 28. října 2017 v 9:51 | Reagovat

Krásné vyjádření toho co si cítila...

Tímhle si ale asi prošla každá holka, až se mi chce tě utěšit, jak hluboce mě to zasáhlo, kdybych nevěděla, že je to ze zaprášeného šuplíku (mimochodem skvělý název pro rubriku!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.